Tereza má marketingovou agenturu. Pět lidí na hlavičku, několik externistů. Když jsme se setkali poprvé, řekla mi: "Mám pocit, že makáme furt, ale peníze nějak nejsou."
Break-even point – co to vlastně je?
"Já jsem ten termín znala," přiznává Tereza. "Ale nikdy jsem si nesedla a nespočítala ho konkrétně pro svou firmu."
Break-even point je prostě částka, kterou musíš mít jako obrat, abys pokryla všechny fixní náklady. Než začneš vůbec vydělávat.
"Sepsala jsem si to: mzdy, nájem, software předplatný, účetní, energie, pojištění. Vyšlo mi 182 tisíc měsíčně. A to jsem si ještě nezaplatila já."
"Ten moment byl jako facka. Každý měsíc potřebuju vyfakturovat skoro 200 tisíc, než vůbec začnu vydělávat. A já jsem si myslela, že s milionem obratu ročně jsem na koni."
Co to změnilo v praxi
Tereza začala počítat jinak. Ne kolik má zakázek, ale kolik přinášejí nad fixní náklady.
- Dva malí klienti po 8 tisících měsíčně – zrušila je. Administrativně náročné, finančně nevýnosné.
- Zvýšila ceny o 20 procent. "Bála jsem se, že odejdou. Neodešel nikdo."
- Nové klienty bere jen od 25 tisíc měsíčně.
Výsledek po půl roce
"Mám teď čtyři klienty místo devíti. Menší stres, stejný obrat. A poprvé vidím skutečný zisk – ne jen papírový v daňovém přiznání."
Tohle není o složitých metrikách. Je to o tom vědět, kolik peněz potřebuješ měsíčně, abys neprodělávala. A pak se rozhodovat podle toho.
"Teď když mi někdo nabídne projekt za 15 tisíc, rovnou odmítnu. Vím, že je to pod mojí hranicí rentability. Dřív bych vzala všechno."
Financial stability analysis není žádná věda. Je to jen znalost vlastních čísel. Ale pro malou firmu to znamená rozdíl mezi chaosem a stabilitou.